Sri Lanka - díl 1

Dlouho jsem toužil navštívit ostrov Srí Lanka, oázu klidu a místo, kam prý na  Adam´s Peak  vkročil Adam po vyhnání z Ráje. Píše se rok 2012 a já jsem si splnil sen.

Myslím, že v každém z nás je povaha dobrodruha. Někdo jí má hluboko vzadu v mysli, druhý ulehá a vstává s touhou za poznáním. Já jsem někde uprostřed, takže  moje cesta na ostrov Srí Lanka, nebyla žádným výletem na slepo, s batohem na zádech, ale vše jsme měli pečlivě připraveno předem. Tedy, téměř vše, ono na Srí Lance je vše jinak , čas nehraje roli a improvizace mnohdy vítězí nad připravenými  plány.

.

Před odletem jsem se nechal naočkovat a řešil, zda si vzít či nevzít antimalarika. Přeci jenom se budeme pohybovat ve střední části ostrova, kde je mírné riziko přenosu této nemoci místními moskyty. Nakonec jsem se rozhodl, že se zkusím obejít bez nich a manželka mě tedy vybavila několika druhy biolitů a repelentů.Takže stačilo už jen zabalit a vyrazit vstříc zážitkům.

1. Pátek - Sobota

Je páteční dopoledne, za okny padá sníh s deštěm a mě za pár chvil čeká odjezd na letiště. Lehká nervozita se dostavila, kontroluji  pas a letenky  několikrát dokola. Konečně jedeme! Vzlétáme na čas, letíme s  osvědčenými Air  Emirates. Let ubíhá a než se stačím najíst, vypít pár deci vína, trochu si klimbnout, už přistáváme v Dubaji. Mám za sebou let dlouhý 6,5 hodiny a možná to je ten důvod, že při zapínání mobilu zadám dvakrát špatně PIN a už to po mě chce PUK. No to mi ten výlet pěkně začíná!

Přes telefon mého spolucestovatele Petra, vysílám domů SOS s prosbou o poslání toho blbého PUKu a nasedám do letadla, směřujícího k našemu cíli, ostrovu Srí Lanka. Po 4,5 hodinách dosedáme na plochu letiště v Katunayake, nedaleko hlavní města Kolomba. Je sobota ráno místního času, odbavujeme se bez komplikací, byť jsme měli strach z víz, ale vše je OK a my jsme oficiálně na území ostrova. Míříme halou pro zavazadla a míjíme asi 20 obchodů s elektrospotřebiči. Kdo si sakra může jezdit kupovat lednici na letiště ? No mě se to netýká, beru bágl a mířím na parkoviště .

Venku je jak v prádelně a sluníčko začíná nabírat na síle. Blížíme se k autobusu a hned se na nás vrhají nosiči a tahají nám zavazadla z rukou, pod vidinou nějakého toho bakšiše. "Jsem chlap, ne, odnesu si to sám ", říkám mladému chlápkovi, ale ten nedbá a doprovází mě asi 20m až k autobusu. Za to chce nějaké ty rupie  nebo raději eura, ty jsou prý lepší. Prodral jsem se konečně ke dveřím a usedám do autobusu. Jsme dost unavení, dlouhá cesta a časový posun dělá svoje. A to nás ještě čeká čtyřhodinová cesta do hotelu. Míříme na sever, do vnitrozemí, kde máme nedaleko města Dambulla, v Kandalama , zamluvený hotel.

Autobus se rozjel. To, že jedeme vlevo, není až tak velký šok, ale to JAK jedeme je peklo. Silnice má sice uprostřed dělící pruh, ale na to se tu nehraje. Prim tu hraje ten největší a nejhlasitější. Stálé troubení, předjíždění pomalých tuk-tuků  a motorek, jízda po krajnici, to je tu běžná praxe. Náš řidič je pašák, moc se s tím nepárá a je vidět, jak moc si uvědomuje velikost toho, co řídí. V jednu chvíli neuváženě vystrkuji hlavu do uličky, abych se podíval na provoz před námi. A to jsem neměl dělat!

Před námi vlevo autobus, který předjíždí náklaďák a zároveň i motorkáře . "To nemůže dobře dopadnout, říkám si v duchu ". Naštěstí se pletu, doslova pár metrů před námi, se auta rozestoupí, my projedeme mezi nimi , mineme se o centimetry a pak v klidu dokončí předjetí. To vše v 60Km/hod . Uf, to bylo o fous. Rychle schovávám hlavu zpět za sedačky a raději se soustředím na život za okny autobusu.

Čeká mě náramné panoptikum. Silnici po obou stranách lemují chatrče, budky, přístřešky nebo postávající obchodníci nabízející snad vše, na co si vzpomeneš. Takže vedle krámku s ovocem, je dílna prodávající přední a zadní nárazníky aut, pila, chatrč s oblečením, košťaty, bufet a lakovna. Vše v neuvěřitelné symbióze s okolím. Pro nás Evropany neskutečný nepořádek, pro místní kolorit běžného života . Ale podle výrazů ve tvářích a úsměvů, se mi nezdá, že by tím trpěli. Zkrátka jiný svět, jiná kultura.

Asi po dvou hodinách jízdy vjíždíme do města Kurunegala, stavíme u jezera a jdeme se trochu protáhnout a porozhlédnout se po okolí. Poprvé se setkáváme s nezbytným artefaktem Srí Lanky - sochou Budhy. Tenhle se dívá z konce nad městem, na svoje ovečky a musí mít dobrých 20m na výšku.

Pokračujeme dá. Cesta se pomalu blíží ke konci a už vidíme ceduli 3 km. Člověk, tedy Evropan, by čekal příjezd k hotelu po silnici, alespoň stejné kvality, po které jedeme, ale tady ne. Z asfaltky sjíždíme na úzkou prašnou silnici a po chvíli na polňačku. Jsme sevřeni z obou stran hustým porostem, větve se tulí ke karosérii autobusu a já začínám mít pochyby, zda jedeme opravdu dobře. Na druhou stranu , náš hotel má mít nejvyšší certifikát ekologické stavby a provozu. Prý je doslova zaintegrován o okolní džungle. To by sedělo!

Po chvilce se před námi otvírá krásný pohled na jezero Kandalama Lake a stojíme před hotelem. V průvodci nelhali, je to opravdu ojedinělá stavba. Další dny fotím mnoho krásných detailů této stavby, ale teď se soustředím na uvítání s domorodými kandyjskými tanci, v podání místních tanečníků.

Konečně jsme v cíli . Po 26 ti hodinách  strávených cestováním, si bereme klíče od pokoje a portýr nás uvádí dovnitř. Za dolar  nám vysvětluje, kde se rozsvěcí, kde je koupelna a další důležité věci. Musí si ten doláč nějak vydělat, ne ? Jen mimoděk se zmiňuje o tom, abychom neotvírali okna a když , tak abychom je potom zamkli. "Proč" , ptám se . Portýr ukazuje na nálepku na skle dveří, která říká totéž a dodává, že když to neuděláme, vletí do pokoje opice , kterých je v okolní džungli opravdu hodně, a pokoj nám obrátí naruby. Tak to je hustý !

Jdeme se raději porozhlédnout po okolí, trochu se schladit v bazénu, něco pojíst a rychle do postele. Dnes toho na nás bylo opravdu hodně. Usínám asi za dvě sekundy.

Díl druhý: http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/484999/sri-lanka-dil-2.html

Díl třetí: http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/485107/sri-lanka-dil-3.html

Díl čtvrtý: http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/485657/sri-lanka-dil-4.html

Díl pátý: http://petrhavranek1.blog.idnes.cz/c/485907/sri-lanka-dil-5-finale.html?ref=vsimli