Z Kvildy na Bučinu.

9. 09. 2019 9:59:56
Šumava prý praská pod náporem turistů, alespoň tak to v poslední době slýchávám od svých známých. Opravdu je to tak?

Poslední prázdninový víkend strávíme na Šumavě, kterou v poslední době pro samé lezení na vysoké kopce, zanedbávám. Útočištěm se nám stane jako obvykle Kvilda, kde v pátek večer „uklízíme“ náš karavan do rohu parkoviště a jdeme na malou procházku do vsi. Přes to, že je léto v plném proudu, tady na Šumavě je sotva 10°C. Ostatně to není nic mimořádného, vždyť pod Jezerní Slatí se před několika dny dostala teplota dokonce až k hranici mrazu.

Podvečerní Kvilda je poklidná, potkáváme jen několik turistů, podobně bloumajících po vesnici, jako my, vládne tu nečekaná pohoda. Ale neděláme rychlé závěry, zítra uvidíme, jak dopadne náš „test masovosti“. A v čem spočívá? Chceme si ověřit, zda je pravdou to, že se z okolí Kvildy stalo Václavské náměstí. A není vhodnějšího místa k testu, než území mezi Kvildou, prameny Vltavy a Bučinou.

Ráno nespěcháme, v poklidu snídáme a necháváme vystoupat slunce nad hranu lesa, abychom se ohřáli v jeho paprscích. Bude den, jako vymalovaný. Cestu začínáme za sjezdovkami, u Hraběcí Hutě a po Vltavské cestě míříme dál na jih až na rozcestí U mostu. Zde uhýbáme do Vltavského lesa a přes Štruncovu cestu stoupáme až na kopec Stráž (1 308 m n. m.).

Vrchol je sice skryt mezi vzrostlými stromy, ale i tak vidíme holé stráně Černé hory. Pohled to není nikterak veselý, kůrovec dokonale zdevastoval celou oblast sahající až k hranicím, ale dobrou zprávou je, že Šumava není mrtvá.

Mezi suchými pahýly prorůstá zelený podrost a budoucnost se tedy zdá optimistická. Stejně, jako naše nálada. Je krásně, touláme se lesem plným borůvek a hub, přičemž obojímu na plno podléháme. Ruce a ústa máme fialové a obal od větrovky plný hub. A právě tuhle výslužku věnujeme kuchyni na Alpské vyhlídce v penzionu na Bučině, kde si hodinu po poledni dopřáváme malý odpočinek.

První polovina cesty je za námi a pro návrat na Kvildu se nabízí více variant, my volíme tu „zahraniční“. Přes přechod Finstrau se po turistickém chodníku vyšplháme na bavorskou stranu k vrcholku Siebensteinkopf (1 263 m n. m.), odsud zpět na „rodnou hroudu“ a přes Strážní stezku až do vsi.

A výsledek našeho testu? Více jak povzbudivý. Během naší dvaceti dvou kilometrové trasy jsme potkali sotva dvacet lidí (vyjma Bučiny). Den chceme ukončit kávou a necháváme se zlákat nově otevřenou kavárnou. Ta se hned na první pohled odlišuje od ostatních provozoven svým svěžím designem, za který si ovšem musíme „trochu připlatit“. Espresso za 75 Kč je ale vážně moc...

Poslední sluneční paprsky nám zpříjemňují podvečer u karavanu a my se loučíme ze šumavským létem.

Autor: Petr Havránek | pondělí 9.9.2019 9:59 | karma článku: 20.68 | přečteno: 944x

Další články blogera

Petr Havránek

Grossglockner

Nejvyšší horu Rakouska netřeba dlouze představovat. Skalnatá pyramida ční do výšky 3.798 m n. m. a je častým cílem všech milovníků vysoko horské turistiky. Nicméně dotknout se vrcholového kříže, není zrovna jednoduché.

26.9.2019 v 13:49 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 787 | Diskuse

Petr Havránek

Pohoří Totes Gebirge.

Oblast Totes Gebirge láká milovníky hor všech podob-trekaře, ferratisty i skalní lezce. Můžete se jen tak toulat po vápencových pláních, nebo propotit triko při výstupu na některou z horských chat či vrcholků masivu.

19.9.2019 v 7:00 | Karma článku: 12.42 | Přečteno: 404 | Diskuse

Petr Havránek

Trochu neobvyklé splutí Vltavy.

Vodáctví má v naší zemi hluboké kořeny a není snad nikdo, kdo by si nesjel alespoň část nějaké řeky. Kánoe, kajak, nebo raft, to všechno brázdí vodní hladiny, ale zkusil už někdo paddleboard? Já ano.

4.9.2019 v 7:00 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 464 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Aleš Gill

Změna času každý druhý den?

Pamatujete na pekaře Pecku, který se čtvrt století rval za zrušení letního času? Je to už deset let co zemřel a my jsme si jeli do Jižní Ameriky vyzkoušet mnohem horší prostředí. Změna dvakrát do roka? Pro amatéry! Co třeba obden?

19.11.2019 v 7:02 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 225 | Diskuse

Radmila Švaříčková Slabáková

Město tisíce tváří - důvěrná reportáž z čínského Ťi-nanu (Jinanu)

Ve dnech připomínání si výročí svobody a demokracie neškodí podívat se do Číny. Člověka tam čeká tisíce různých tváří, doslova i symbolicky. A na jejich strom přání aspoň v duchu přivazuji stužku - vy víte s jakými slovy.

17.11.2019 v 19:45 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 231 | Diskuse

Jiří Strádal

Jak jsme za totáče jeli na západ.

Jsme 30 let po revoluci a mnozí opět chtějí stavět ploty. Už jsme je tu jednou měli. Dovolím si popsat osobní zážitky z té jediné cesty na západ, kterou jsem za komunistů absolvoval. Byla to síla. Cestou tam i cestou zpátky.

15.11.2019 v 6:03 | Karma článku: 27.49 | Přečteno: 997 | Diskuse

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Vang Vieng

Druhá zastávka v Laosu je na polovině cesty do hlavního města Vientiane, tedy město Vang Vieng. V okolí je opět zajímavá příroda a několik různých jeskyní. Pár je jich i přístupných.

13.11.2019 v 14:00 | Karma článku: 14.23 | Přečteno: 252 | Diskuse

Tereza Zelinková

Jak rajzovat na Usedom

Jelikož ani letošní rok nebyl výjimkou co se cest k Baltu týká, nutně jsem musela vyrazit na další z ostrovů, po nichž úd můj ještě neskotačil. Myšlena je tím samozřejmě noha. V plurálu. Nebudu jako ichtyl skákat týden po jedné...

13.11.2019 v 11:32 | Karma článku: 17.76 | Přečteno: 405 | Diskuse
Počet článků 193 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 658

Občasný cestovatel, který svými nápady"ničí" dovolené své rodině i přátelům. Moto je : I cesta je cíl".

Najdete na iDNES.cz