Moje první 24 hodinovka na kole - Jihlava24MTB

24. 05. 2016 8:42:51
Je čtvrteční odpoledne, vracím se z cest domů a někde za Brnem mi zvoní telefon, volá kamarád Michal: "Ahoj jak se máš a co děláte s Honzou tento víkend "? Touhle větou, začíná celý příběh.

Když po pravdě odpovídám, že nic zásadního, je mi Michalem program určen. Pojedeme v sobotu dvaceti čtyř hodinový nonstop závod na kolech. Potřebují prý doplnit čtyřčlenný tým o dva blázny a tak si vzpomněl na mě. Nevím, zda jde o mojí charakteristiku nebo o důvěru. Vybírám to druhé a nechávám si den na rozmyšlenou. Mezitím sháním informace od těch, kteří tuhle adrenalinovou záležitost absolvovali a zjišťuji, že to vůbec nemusí být legrace, jak se na první pohled může zdát. Čtyři cyklisté, celý den kroužení po trati, nevyspalost, tma, záludný terén, únava a nulová zkušenost s podobným závodem. Ale výzvy se neodmítají, jdeme do toho!

Přistavuji dodávku k domu a začíná stěhování-dně matrace, spacáky, osm sad dresů, termo prádlo, čtyři svítilny, nabíječky a spousta jídla. Ale má to ještě jeden háček, pozvánka na páteční oslavu padesátin, kterou mám v kalendáři několik měsíců. Kombinace, která nemusí dopadnout dobře. Proto večerní oslavu trochu "šidím" s vědomím, že vstávám ráno v sedm hodin a vydáváme se s Honzou do místa závodu, do Jihlavy. Rozbíjíme zázemí na travnatém placu, bezprostředně u zóny pro střídání a jdeme si ještě na poslední chvíli projet trať " ať víme, do čeho jdeme", jak praví jedna kultovní filmová hláška.

Hned po startu je největší krpál a stoupá se prakticky nepřetržitě na polovině tratě, zbytek je už příjemně houpavý. Trasa je namotaná v bezprostřední vzdálenosti centra města, v lesích, parku a poslední část nás vede přímo na náměstí. A zde je v pravé poledne i start. Jedna věc je samotné šlapání a druhá, neméně důležitá, je taktika. Jde o to, jak nastavit střídání, v jakém intervalu a pořadí. Okruh měří 8km a strávíme na něm asi 23 minut, proto jdeme do střídání vždy po kole a zkusíme každý z nás jet na plno s tím, že na regeneraci máme asi 50 minut.

První kolo rozjíždí Martin výborně, Honza umístění svou jízdou potvrzuje a jsem na řadě já. První výjezd do kopce se povedl a pomalu chytám správné tempo. Po trati jsou i diváci, kteří motivují potleskem, ale největší koncentrace je na zahrádce hospody, která bezprostředně sousedí se schody, které sjíždíme. Poslední stovky metrů a jsem v cíli, vyráží Michal. V tomhle tempu jedeme až do setmění, najíždíme si trať, vrýváme si její záludnosti do paměti, protože v noci se nám každý detail bude hodit.

Slunce zapadá za les a my se pomalu chystáme na noční etapu, montujeme na řídítka svítilny, na přilby čelovky, oblékáme teplejší bundy a měníme taktiku. Do půlnoci pojedeme stejně, ale potom dáme každý z nás dvě kola, aby si mohli ostatní více odpočinout a zregenerovat.

První jízda za tmy je zážitek, kužel světla určuje směr jízdy, tu a tam vidím červené koncové světlo jiného závodníka, jinak tma tmoucí. Půlnoc je tady, Michal jede jako první double a my se zachumláváme do spacáků. Ale taktika se hroutí hned na začátku, Martin, který má střídat zaspává a Michal musí ještě na jeden okruh, z něhož se vrací v hantýrce cyklistů, úplně prošitý. Na noční jízdě je nejhorší vylézt z vyhřátého spacáku, navléknout si mokré a studené věci a v té zimě jít na trať. Na mě vychází třetí ranní, klepu se jak osika, ani zimní bunda nepomáhá. Na trati jsem skoro sám a únava se hlásí o slovo. Ale ani pátá ranní není o nic lepší, sice se již rozednívám, ale tělo se začíná vzpouzet.

Po dojetí si uvědomuji, že jsme již ve dvou třetinách maratonu, slunce začíná hřát a s vědomím blížícího se konce, se nám vlévá nová energie do žil. Výkony sice nedosahují kvalit předešlého dne, ale stále jedeme výborně a držíme se dokonce v popředí pelotonu. Máme před sebou každý z nás poslední dva okruhy, mačkáme ze sebe všechno, co v nás zbývá.

Celý maraton bych rozdělil do třech fází. První, do setmění, je o výkonu, závod jak má být, hledí se na ujetý čas a pořadí, setmění s sebou přináší nový pohled na věc, opatrnost, únavu a jede se na morál, rozednění a nový den, znamená sáhnout si na dno sil a pokusit tam najít poslední jejich zbytky.

Je tu můj poslední okruh a po něm poledne, zvládli jsme to! Máme za sebou 440 Km s celkovým převýšením více jak 2 Km. Únava je ta tam, převládá pocit, pro který jsme to všichni podstoupili, překonat sám sebe a posunout hranici svých možností zase o kousek dál.

Autor: Petr Havránek | úterý 24.5.2016 8:42 | karma článku: 18.16 | přečteno: 747x

Další články blogera

Petr Havránek

Stubaiský skialp na ledovci

Stubaiské údolí dlouhé bezmála 35 kilometrů, se ostře zařezává do Stubaiských Alp, jejichž významnou plochu pokrývají ledovce, my míříme na ten nejznámější-Stubai.

7.12.2018 v 13:35 | Karma článku: 8.70 | Přečteno: 251 | Diskuse

Petr Havránek

NP Kalkalpen - Kleiner Priel 2.136m

Do NP Kalkalpen se může vydat náročný turista, stejně, jako rodina s dětmi. Celý národní park je protkán mnoha stezkami i trasami šplhajícími vzhůru na kopce, a právě po jedné z nich, jsem se vydal k vrcholu Kleiner Priel.

26.11.2018 v 7:00 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 152 | Diskuse

Petr Havránek

Přírodní park Sölktäler

Přírodní park Sölktäler je klenotem Nízkých Taur a skrývá v sobě netušené zážitky z velehor. Pro milovníky divoké přírody je to doslova ráj.

21.11.2018 v 7:00 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 392 | Diskuse

Petr Havránek

Šumava, Luzný.

Kopec Luzný 1.373 m, je jedním z nejkrásnějších vrcholů Šumavy, ležící v Bavorském lese, těsně u hranic s Německem, ale zdolat ho z naší strany, není nic jednoduchého.

15.11.2018 v 7:00 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 397 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Jan Mestan

Florbalizace světa: Kterak sport vysokoškoláků nakonec rozdrtí hokej

Florbalové mistrovství světa mužů v Praze bourá rekordy v divácké návštěvnosti - patrně padne hranice 150,000 diváků na všechna utkání. No, není se čemu divit. Florbal je zkrátka fenomén - sport rychlosti, vytrvalosti i přesnosti.

7.12.2018 v 21:36 | Karma článku: 17.26 | Přečteno: 510 | Diskuse

Jindra Svojan

Trenére, musíte …!

Toto je čtení pro trenéry. Pochopí, že „v tom” nejsou sami. Také pro ty, kteří si trenérskou práci malují v růžových barvách „naprosté a oddané součinnosti po linii rodiče – sportující dítě – trenér“.

6.12.2018 v 11:04 | Karma článku: 17.10 | Přečteno: 312 | Diskuse

Josef Nožička

Kdyby fotbalová Sparta nebrala zprávu BIS na lehkou váhu, nemusela na Slovácku prohrát

Zpráva BIS o pronikání čínského či ruského vlivu do Česka a víkendová porážka fotbalistů Sparty Praha na hřišti FC Slovácko spolu zdánlivě nesouvisí. Ale opravdu jen zdánlivě...

6.12.2018 v 8:03 | Karma článku: 38.69 | Přečteno: 1889 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Tentokrát už jim to neprošlo

Zatímco na šachovém serveru Chess24.com je u nadcházejícího světového šampionátu v rapid a bleskovém šachu místo hostitelského města uvedena zkratka TBA (z anglického bude oznámeno – obr. 1), zpravodajské weby jsou jsou konkrétní.

4.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 25.00 | Přečteno: 637 | Diskuse

Jan Vargulič

Tonda Penalta..

70 let se dožil Tonda Penalta. Někdy se mu také říká Antonín Panenka. Jeho největším kamarádem je německý brankář Sepp Maier, jemuž při finále ME v kopané šoupl z pokutového kopu míč doprostřed brány a znectil ho před celým světem

3.12.2018 v 13:56 | Karma článku: 16.22 | Přečteno: 435 | Diskuse
Počet článků 175 Celková karma 12.70 Průměrná čtenost 577

Občasný cestovatel, který svými nápady"ničí" dovolené své rodině i přátelům. Moto je : I cesta je cíl".

Najdete na iDNES.cz