Okolo Třeboně

Místo, abych brázdil na kole s kamarády Štýrsko a popíjel víno u místních vinařů, balím karavan a mířím do Třeboně. Nedá se nic dělat, ale v Třeboni je přeci také krásně.

Do kempu k Opatovickému rybníku přijíždíme po sedmé večer, zabíráme poslední místo u vody a vyrážíme na večeři. V restauraci U Šupiny se máme skvěle, ryby upravené na mnoho způsobů a výborný servis. Velká spokojenost. Cestou zpět po hrázi rybníku Svět, nám alespoň trochu odlehne, takže můžeme spokojeně zalehnout a střádat síly na zítřek. Ráno vstáváme brzo, zahajujeme spolu s místními cyklisty sezónu na Třeboňské šlapce, trasou vedoucí po hrázích rybníků a nekonečně dlouhých lesních cestách.

 Čeká nás 65 km, ale bez časového limitu, takže bez stresu. Dostáváme od organizátorů podrobnou mapku tratě, čekáme na výstřel ze startovací pistole a je tu hromadný start. Balík jede asi 15 km pospolu, spíše výletním tempem až k místu, kde jsou tři tematická zastavení, po kterých se teprve začínáme pořádně rozjíždět. Počasí je přímo ideální a trasa parádně značená. Všichni se těšíme na zastávku u statku Hamr, kde se pro nás grilují kuřata a pivo teče proudem. Dokonce jsme si odvezli i opravdu chutný domácí sýr.

Jsme za polovinou cesty a je to znát nejen na tuhnoucích nohách, ale i  na stupni otlačenosti našich zadků. Trochu nás dohánějí k šílenství vzdálené horizonty dlouhých rovinek, syn šlape a manželka mlčí. Což není výraz spokojenosti ! Nakonec jsme dojeli do cíle a ještě stačili na trzích koupit nějaké dobroty. Večer se pokouším grilováním zlepšit ostatním náladu a vyhnat únavu z těla, ale snaha zůstává na půli cesty. I nedělní ráno je přímo cyklistické, jen si na rozdíl od soboty, trochu přispáváme. Na okružní cestu okolo rybníku Svět , jedu jen se synem, žena nenašla morálně volní vlastnosti a dává přednost relaxu u vody.  Kdo tu cestu zná, ví, že je to takové lehké projetí, proto se po návratu ještě vydávám dál do lesů. Ale to už jedu sám. Nemám mapu a podle toho to také tak dopadá, bloudím v lesích, jedu po pěšinkách a vyjíždím až u Chlumu u Třeboně. Ještě že jsem sám, tahle "zkratka" by mi jistě neprošla. Mezitím v kempu vládne pohoda a na uvítanou se vaří polévka. Víkend jak má být.